Blížily se červencové svátky a tak jsme si s Tenisem řekli, že bychom vyrazili někam do hor za vícedélkovým lezením. Jelikož se shodneme ve výběru materiálu, po kterém se budeme pohybovat, žula je lepší než vápno. Znamenalo to vyrazit poněkud dál než do Rakous. Furkapass ve Švýcarsku to je ta správná volba.

Kdysi jsem četl článek o tomhle místě, na fotkách to vypadalo na krásné hory a na parádní žulu. Malinko nevýhoda by mohla být nadmořská výška, sedlo je ve 2 400 m.n.m., vrcholy, na které se leze, přesahují 3 000 m.n.m. Oblast je to poněkud divočejší na změny počasí, časté deště nebo sněho – přeháňky nejsou výjimkou. Musím říct, že my měli kliku, jeli jsme sem na čtyři dny a každý den jsme lezli, póčo klaplo J bydlet se dá kousek pod sedlem, jsou zde travnaté plácky na stany, běžně se to tu takto praktikuje, nebyli jsme sami, voda kousek. Nebo se dá bydlet na chatě Albert Heim Hutte, do některých stěn to ulehčí nástup (asi o hodinu chůzi do kopce).

cestou k Albert Heim hutte

Nástupy do stěn nejsou úplně zadarmo, nejkratší tak kolem hodiny, ty delší kolem tří hodin. Poslední metry jsou často po sněhu, někdy jsou pro strmost potřeba mačky a cepín. Lezli jsme podle průvodce: Jurg von Kanel, Schweiz plaisir Ost, Filidor, ISBN 3-90 60 87-15-8. Jsou v něm spíše cesty modernějšího typu. To znamená, štandy osazené nýty, nýty jsou i jako postupové jištění, občas člověk něco přidá svého, to už záleží kdo cestu dělal, ale to se vše dá v průvodci vyčíst, je dost dobře dělaný.

Co jsme lezli: Hanibal, cesta Conquest of paradise 5c+ (6a) 6 dl, nástup 1h 15min. Autem jsme popojeli přímo do sedla a odtud výšlap pod věž, posledních 200 m po sněhu, mačky ani cepín nebyly potřeba. Na Hanibala vede několik cest, je to dobrý podnik pro seznámení se se zdejším matrošem.

Cestou pod Hanibala

V Conquest of Paradise

Klíčové místo v Conquest of Paradise

Lochberg, Via Amici 5c+ (6a) 7 dl, nástup přes 2 hodiny. Pochod od stanů přes chatu Albert Heim H. Od chaty dolů a pak výšlap pod stěnu, posledních 300 m po sněhu. Mačky ani cepín jsme nevyužili, ovšem neznamená to, že při jiných podmínkách nebudou potřeba. Do deníku jsem si napsal: „nádherná vychutnávací lezba“, co více dodat J

Cestou po Lochberg

V poslední délce Via Amici

Graue Wand, Graue Wand 5c+, 11 dl, nástup přes 2 hodiny. Opět nástup kolem chaty. Kus za chatou nástup na ledovec, posledních 200 m jsou potřeba mačky a cepín, svah už je dost prudký a sníh tvrdý, případný skluz by byl nepříjemný. Opravdu „macatá“ stěna, vede tam hodně cest, hned vedle nás cesta Accept od bratří Rémyjovců, na kterou jsme měli původně zálusk, ale byl tam hodně komplikovaný nástup do stěny, kvůli odtrhové trhlině. Každopádně první délka klasiky Graue wand nám dala celkem zabrat, těžký lezení a blbě jištěný. Další délky už byly v pohodě, asi nějaký místní rozřazovací systém, bo co…Celkové hodnocení: náhera J

Graue Wand

Cestou z Graue Wand

Druhá délka Graue Wand

Někde nahoře v Graue Wand

Poslední cestu jsme lezli v údolí. Třetí den za sebou už se nám nechtělo zas někam šlapat do kopce a počasí taky nebylo nic moc. Ale byla to monstrózní stěna s deseti minutovým nástupem od auta. Lezení za 6a, asi 7 dl, matroš opět nádhernej J Už si nepamatuju název stěny ani cesty, v průvodci ho lze dohledat.

Poslední cesta vejletu vedla do 1/3 této stěny, měla šest délek

Tak zatím pic BuBu